Kegelovy cviky nejsou vždy řešením: Proč pánevní dno někdy potřebuje spíš uvolnit

Když se řekne pánevní dno, většina žen si automaticky představí jeho posilování. Kegelovy cviky se často doporučují při úniku moči, po porodu nebo jako prevence potíží v pozdějším věku.

Jenže pánevní dno není sval, který bychom měli jednoduše „posilovat za každou cenu“.

Stejně jako u ostatních svalů je důležitá nejen jeho síla, ale také schopnost se správně aktivovat, uvolnit, reagovat na změnu zátěže a spolupracovat s ostatními částmi těla.

Pokud je pánevní dno dlouhodobě přetížené, může další posilování naopak některé obtíže zhoršovat.

Podívejme se společně na to, proč tomu tak je a kdy může být vhodnější pánevní dno nejprve uvolnit a naučit správně pracovat.

Co se děje v těle?

Pánevní dno tvoří skupina svalů, které uzavírají spodní část pánve. Podílí se na podpoře pánevních orgánů, kontinenci, stabilizaci trupu a zároveň umožňují kontrolované močení, vyprazdňování a sexuální funkce.

Pro správné fungování ale nestačí, aby byly svaly pouze silné.

Pánevní dno musí být schopné aktivace i relaxace. V průběhu dne se jeho napětí neustále přizpůsobuje tomu, co právě děláme – jinak pracuje při chůzi, běhu, kašli, zvedání dítěte a jinak například při odpočinku nebo vyprazdňování.

Problém může nastat ve chvíli, kdy svaly zůstávají dlouhodobě aktivované a neumí se dostatečně uvolnit.

Kdy může být pánevní dno přetížené?

Zvýšené napětí pánevního dna může vznikat z celé řady důvodů.

1. Chronický stres a napětí

Stres ovlivňuje celé tělo a pánevní dno není výjimkou.

Žena může nevědomky zatínat břicho, hýždě nebo pánevní dno během práce, řízení, cvičení nebo ve stresových situacích.

Pokud tento stav trvá dlouhodobě, svaly mohou ztrácet schopnost kvalitní relaxace.

2. Nesprávný dechový stereotyp

Pánevní dno spolupracuje s bránicí a hlubokými svaly trupu.

Pokud žena zadržuje dech, dýchá velmi povrchově nebo má tendenci neustále zatahovat břicho, může docházet ke změně práce celého systému.

Výsledkem nemusí být pouze problém se stabilizací, ale také nadměrné napětí v oblasti pánevního dna.

3. Bolest a ochranné svalové napětí

Bolest v oblasti zad, pánve nebo břicha může vést k tomu, že tělo začne danou oblast automaticky chránit.

Svaly se stáhnou a postupně si na zvýšené napětí mohou „zvyknout“.

To může být důležité například u žen s chronickou pánevní bolestí nebo bolestivým pohlavním stykem.

4. Opakované posilování bez správné kontroly

Pokud žena provádí velké množství cviků na pánevní dno, ale neumí sval po kontrakci uvolnit, nemusí být výsledkem lepší funkce.

Naopak může docházet k dalšímu zvyšování svalového napětí.

Proto není rozhodující pouze otázka: „Dokážete pánevní dno zatnout?“

Důležité je také zjistit, zda ho dokážete následně skutečně uvolnit a zda jeho aktivace probíhá ve správný okamžik.

Jak poznat, že pánevní dno možná potřebuje spíš uvolnit?

Přetížené pánevní dno se nemusí projevit pouze bolestí.

Ženy mohou popisovat například:

• bolest při pohlavním styku
• pálení nebo bolest při zavádění tamponu
• bolest při gynekologickém vyšetření
• tlak nebo pocit napětí v pochvě
• bolest v oblasti pánve, kostrče nebo beder
• potíže s vyprazdňováním
• pocit neúplného vyprázdnění
• časté nucení na močení
• obtížné uvolnění při močení nebo stolici.

Některé ženy mohou mít zároveň i únik moči.

Právě proto není možné pouze podle jednoho symptomu rozhodnout, zda je potřeba pánevní dno posilovat, nebo naopak uvolňovat.

Silné pánevní dno neznamená automaticky funkční pánevní dno

To je jeden z nejčastějších omylů.

Sval může být dostatečně silný, ale přesto nemusí fungovat správně.

Může mít problém:

• aktivovat se ve správný okamžik
• dostatečně rychle reagovat na změnu zátěže
• spolupracovat s dechem
• uvolnit se po kontrakci
• koordinovat se s ostatními svaly trupu.

Cílem fyzioterapie proto není vytvořit co nejsilnější pánevní dno, ale funkční pánevní dno, které dokáže reagovat podle aktuální potřeby těla.

Jak s pánevním dnem pracujeme v gynekologické fyzioterapii?

Než začneme doporučovat konkrétní cviky, potřebujeme zjistit, jak pánevní dno skutečně funguje.

Při vyšetření hodnotíme například:

• aktivaci a sílu svalů
• zjišťujeme, zda žena dokáže pánevní dno správně aktivovat a jak kvalitní je samotná kontrakce
• schopnost relaxace
• stejně důležitá jako kontrakce je schopnost sval po aktivaci opět uvolnit
• koordinaci
• sledujeme spolupráci pánevního dna s dechem, břišní stěnou a dalšími svaly hlubokého stabilizačního systému
• celkové nastavení pohybového aparátu.

Práce pánevního dna může souviset také s postavením pánve, páteře, hrudníku, kyčlí nebo způsobem, jakým se žena pohybuje.

Podle výsledku vyšetření pak volíme konkrétní terapii.

Někdy je potřeba pánevní dno posílit. Jindy je důležitější naučit ho relaxovat. Velmi často je cílem především zlepšit jeho koordinaci a schopnost reagovat na konkrétní situaci.

Kegelovy cviky tedy ano, nebo ne?

Kegelovy cviky nejsou špatně.

Mohou být velmi užitečnou součástí terapie, pokud odpovídají konkrétnímu problému ženy a jsou prováděny správně.

Nejsou ale univerzálním řešením všech potíží pánevního dna.

Pokud vás trápí únik moči, bolest, tlak v pánvi nebo jiné obtíže, není nutné automaticky začít s posilováním. Nejprve je vhodné zjistit, co vaše pánevní dno skutečně potřebuje.

Chcete zjistit, jak funguje vaše pánevní dno?

Pánevní dno nemusí být ani slabé, ani přetížené. Často je problém především v jeho koordinaci a způsobu, jakým spolupracuje s celým tělem.

Pokud vás trápí únik moči, bolest při intimním životě, tlak v pánvi nebo jiné obtíže, objednejte se k nám do Rehagynu na komplexní gynekologicko-fyzioterapeutické vyšetření.

Společně zjistíme, co vaše pánevní dno potřebuje – zda posílit, uvolnit, nebo především naučit správně fungovat.